Přespolní běh
Jednou jsme četli v novinách o přespolním běhu. Jelikož jsme tento termín slyšeli prvně, začali jsme hloubat nad podstatou tohoto závodu.
„To je jednoduchý,“ prohlásil Brok, „prostě běhaj přes pole.“
Usoudili jsme, že to bude nejspíš pravda a abychom mohli i my fundovaně posoudit rozdíl mezi během a přespolním během, rozhodli jsme se tento vyzkoušet. Přemluvili jsme děvčata, kterým se moc nechtělo a pouze po příslibu, že si přeběhneme jedno políčko a za hodinku jsme zpět, přivolily účastnit se na závodech v přespolním běhu.
Nejbližší pole se nalézalo za Hradiskem u Farmakonu. Zastavili jsme se na kraji pole a dívali se. Před námi oráčina, poslední zbytky sněhu, nevypadalo to moc vábně. Ale když už jsme tu, tak to prubneme. Děvčata odmítla klání se zúčastnit. Zdálo se jim, že by si mohly zablátit botky. My, chlapi jsme se však odhodlaně postavili na startovní čáru.
„Tam a zpět !“ zvolal Placka a vyrazili jsme.
Hned první krok znamenal šok. Noha se vnořila po kotníky do bláta a vytáhnout ji, se ukázalo být značně namáhavé. Tím, jak jsem se opřel a tahal levou nohu z bláta, pravá se ještě hlouběji zabořila. Po asi dvaceti krocích navrhl zadýchaný Placka, že “poběžíme“ pouze tam.
Pádili jsme polem a dívky nás silně povzbuzovaly, prý jim stylem a rychlostí připomínáme Burlaky. Zatli jsme zuby a drali se dál. Leč sil valem ubývalo a druhý břeh byl stále v nedohlednu. No, nakonec jsme značně vysíleni dorazili do cíle, kde nás čekaly znuděné dívky, které mezitím obešly pomalou, pohodlnou chůzí pole, občas se při řeči zastavujíce.
Nebyl to nejpříjemnější zážitek. Totálně vyčerpáni, zabláceni až po uši, museli jsme ještě poslouchat babské litanie o zkaženém odpoledni a obavy z pozdního příchodu domů.
Cestou jsme se snažili uvést se do lepšího stavu na břehu Moravy, ale zřejmě se nám to v houstnoucí již tmě nepodařilo, neboť doma bylo zle.
Když jsme šli druhý den do školy, zeptal se Brok, kolik asi to pole mohlo měřit. Usoudili jsme, že asi dvě stě metrů. Brok se zastavil a s užaslým výrazem vydechl:
„V novinách psali, že ti blázni běželi 3000 metrů!“